A review by bill369
Sochy z peřin by Kristýna Svidroňová

8
Vesmír se v tobě rozrůstá
černá a další hmoty
tancující raci
rozpínání obratníku kozoroha
procházíš se rovnoběžkami
jako tabulkami excelu
na nultém poledníků
atakují tě teplotní rozdíly
které v domě pod vládou termostatu
nepocítíš
Vesmír
bují i v tobě
jako báseň
napsaná autokorektem

21
Vůně viny
Nekonečný pocit viny
táhne se v chladu
jak nedoschlé prádlo
těžké na vzlet
těžké do skříně

a kdo by kolíčkem
chtěl jen cvaknout
na jednom místě sám
pach aviváže a prášku

voněl by jak jarní louka
moře na jihu Francie
tím vlhkem cizího praní

28
V pasáži
Střípky nikotinového prachu
v posledním výslechu noci
posíláš na oběžnou dráhu

Z dlaně do mě
nesou se jako tvá slova
vážně komíhající 
v groteskních pasážích
našeho hovoru
kdy pravda těžce padne
dřív než jiskra v oku
vypálí díru 
do neznáma

31
Výkřik
Celé dny ukazuješ šrámy
nikdo ti neviděl do břicha
nehladil skryté tajemství

V naději se stojí na skokanském
          můstku
se všemi kroky zpět
mi připomínáš mě
stlačenou krev ve zlém zvířeti
běsní po lesích jehličí v patách
a ty jsi najednou smrk

Tlukot chlorofylu a hemoglobin
hledá škvíru kudy ze smrčin
jak se skáče z hor bez použití
           života?

Drobné kapky barev potřebují
           přece vodu
aby se rozmázly
ale ty nebudeš plavat
a dítě v tobě se vyděsí

Bude to Výkřik řekl Munch

61
Prolhané jaro
Nejsme si cizí
s mrazem už dávno
žijeme v plynulosti

Na drátě
který nejde uchopit
vlaštovky vytáčí tvá volání
škrábou se do slov
co svědí uprostřed zimy

Celý rok
a já s nimi