s. 11
FRONDOSO:
To je tak ta dnešní móda,
ten, kdo poklonkuje, prodá.
Říkám obraznost, ne lež,
strmé čelo a ne pleš,
místo hejsek – elegantní,
místo hrb – zjev interesantní,
dráždivá – ne křivá tvář,
doktor – a ne mastičkář,
sketa dřív – dnes nedivoký,
kdo byl slepý – jednooký,
kdo byl surovec – je dravý,
nekňuba je odříkavý,
lenoch je dnes nespěchavý,
pokorný – kdo zpitoměl,
hrabětem – kdo hrábě měl,
samoukem blb se zove,
prosťáčkem teď sprosťák slove.
Všude honorace samá
šlechticem se kdo kde stal,
děvče z venkova je dáma –
a tak dále a tak dál.
s. 54
MENGO:
Ano, napek. Pečem verše
jako cukrář cukroví.
Šups, a už jsou hotovy.
Jenže na odbyt nám nejdou.