Ani po přečtení si pořád nejsem jistý tím žánrovým zařazením. To natlačení do žánru „horor“ mi připadá trochu zbytečné, knize to spíš škodí. Text na vás sice dýchne trochu toho chladu, ale nejedná se o nic, při čem by tuhla krev v žilách.

Dějová linka je poměrně jednoduchá, což tu ale není vůbec na škodu. Co mě trochu zamrzelo je, že bych si dokázal představit lepší využití nespolehlivého autora, a tím samozřejmě i hru se čtenářstvem.

Důležitější než děj jsou témata, která autorka v knize zpracovává. Primárně jde o třídní rozdíly a jiné sociální problémy, jako je například postavení žen a mužů ve společnosti, tedy předem určené genderové role, kterých se každý musí držet, či transgenerační přenos traumat.

Autorka řeší rodinné problémy, které koření hluboko v minulosti. To zkažené, které se dědí z generace na generaci, červotoči, kteří postupně rozežírají vše okolo. Červotoči, kteří rozkládají celou rodinu.

Pocit viny, zášť, hanba, různé křivdy, potřeba pomsty, hořkost, násilí, nenávist… to vše tyto červotoče krmí.

Zkrátka zrcadlo odrážející společnost v hodně neslušivém úhlu, i když stále pravdivém.

Přestože mám tedy nějaké menší výtky, knihu bych určitě s klidným svědomí doporučil dál. Jednohubka na odpoledne, která se vám v hlavě bude vrtat ještě dlouho.