A review by bill369
Nejmenší společný násobek by Pirkko Saisio

s. 63
Hluboko v lese se nachází modročerné jezírko, pod jehož zledovatělou hladinou se zračí ženská tvář.
Žena má oči dokořán a pod vodou není vidět nic víc než tato useknutá, živá hlava.
A z ní vyrůstají obrovské tmavomodré okvětní lístky violek.
s. 65–6
Hnědá je barva domácího piva, rzi, prámů, čokolády a jednotvárně se táhnoucí, bezpečné každodennosti.
Rez má ráda.
Rez změkčuje přísný hřbitovní kříž a dveře díky ní domácky vržou.
Hrubě hnědé tečky rzi zmírňují nabubřelou hrozbu nože.
Hnědá barva rzi vypráví o minulém i budoucím zároveň.
Hnědý rákos už není živý, ale ještě ani mrtvý.
Hnědá je konejšivá barva vlastní pozvolnému umírání.