Scan barcode
A review by bill369
Po troškách by Weronika Gogola
4.0
s. 21
V Olšinách se noční hudba mění, ale není to moc často. Celý rok koncertují psi. Něco si povídají. Občas vyjí, občas štěkají. Všude kolem. Kdysi jsem se bála, že vidí věci, které nemají. Ale potom jsem si pomyslela, že si možná prostě říkají „dobrou noc“. Když ti někdo říká „dobrou noc“, tak je to dobře.
s. 143
Vzali tetu do Tuchova. Přivezla jsem ji pomeranče, protože jsem si pamatovala, že když jsem byla v nemocnici, tak jsem měla strašně ráda pomeranče. Pomeranče se tak nějak nejvíc hodí k nemocnicím.
s. 148
Meziměstské spoje nezohledňují náhlá úmrtí.
V Olšinách se noční hudba mění, ale není to moc často. Celý rok koncertují psi. Něco si povídají. Občas vyjí, občas štěkají. Všude kolem. Kdysi jsem se bála, že vidí věci, které nemají. Ale potom jsem si pomyslela, že si možná prostě říkají „dobrou noc“. Když ti někdo říká „dobrou noc“, tak je to dobře.
s. 143
Vzali tetu do Tuchova. Přivezla jsem ji pomeranče, protože jsem si pamatovala, že když jsem byla v nemocnici, tak jsem měla strašně ráda pomeranče. Pomeranče se tak nějak nejvíc hodí k nemocnicím.
s. 148
Meziměstské spoje nezohledňují náhlá úmrtí.